Historie

Pěstování léčivých rostlin pro vědecké účely v Brně se datuje již od začátku 20. století. Této činnosti věnoval Zemský výzkumný ústav zemědělský v Brně (dnešní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na ulici Hroznová v Pisárkách) na místě tzv. Bauerovy rampy. Dnes se na pozemcích, kde se až do 50. let 20. století pěstovaly desítky druhů léčivek, nachází pavilon Z brněnského výstaviště.

Lékařská fakulta velice záhy po založení v roce 1919 projevila rovněž zájem o vlastní pozemek pro pěstování rostlin na výzkum. V květnu v roce 1920 byl na zasedání profesorského sboru Lékařské fakulty představen plán na vytvoření zahrady pro potřeby ústavu všeobecné biologie. Probíhala jednání o lokalitách Žlutý kopec nebo Kraví hora. Nejbližších 30 let ale toto úsilí nebylo naplněno.

O významu léčivých rostlin v tehdejší společnosti svědčí zřízení Ústřední komise pro sběr léčivých rostlin při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v roce 1922. Nařízení vlády č. 66/1922 Sb. ustanovilo za členy komise zástupce těchto oborů: farmakognosie, botanika, lékárnictví, farmakologie, lékařství, obchod („kruhy velkodrogistické“), sběratele a výzkumné ústavy zemědělské pro produkci rostlinnou. Ve stejném roce byla zřízena brněnská pobočka Ústřední komise pro sběr léčivých rostlin.

Události 2. světové války ani bouřlivý poválečný vývoj v obnoveném Československu oblast léčivých rostlin nezasáhly. Naopak, v 50. letech 20. století vznikl státní podnik Léčivé rostliny a prvorepubliková komise pro sběr léčivých rostlin se přetransformovala do Ústředního poradního sboru Ministerstva zdravotnictví ČSR pro pěstování a sběr léčivých rostlin. Při Krajském národním výboru v Brně působila místní pobočka této komise.

Rovněž Lékařská fakulta Masarykovy univerzity nadále usilovala o založení zahrady. Současně se v rámci univerzity začala osamostatňovat farmacie. V roce 1945 bylo zřízeno dvouleté farmaceutické studium na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně.  O tři roky později na základě zákona č. 190/1948 Sb. lékárnickém studiu bylo zavedeno čtyřleté studium farmacie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Samostatná Farmaceutická fakulta na Masarykově univerzitě v Brně vzniká v roce 1952. Prvním děkanem byl jmenován doc. Dr. Vladimír Homola, který se výrazným způsobem zasloužil o založení a rozvoj Centra léčivých rostlin.

Centrum léčivých rostlin, v té době pod doslovným názvem „pokusné pole“ bylo založeno prakticky současně se založením Farmaceutické fakulty v roce 1952. Pro studijní účely farmaceutů byla vyčleněna část zahrady Sušilových kolejí (dnešní koleje Klácelova).

O založení této univerzitní botanické zahrady se zasloužila především doc. RNDr. PhMr. Věra Spurná, CSc., tehdejší asistentka a vedoucí oddělení farmakoergazie a prof. RNDr. PhMr. Vladimír Homola, tehdejší děkan Farmaceutické fakulty a vedoucí katedry farmakognosie.

Prvním vedoucím Centra léčivých rostlin se stal Stanislav Dvořák. Absolvent zahradnické školy v Brně Bohunicích a zkušený zahradník byl v roce 1952 zaměstnancem Sušilových kolejí. Pod jeho vedením byla zahrada založena.

Hned v začátcích fungování zahrady se situace začala komplikovat. Dnešní Centrum léčivých rostlin vzniklo v roce 1952 pod Farmaceutickou fakultou, v té době jako malé pokusné pole. O rok dříve, v roce 1951 vyhověl mnohaletým žádostem Lékařské fakulty o přidělení pozemku Městský národní výbor. Jednalo se o pozemek nad Stavební fakultou VUT, v místech dnešní zahrádkářské osady Brno Kraví hora II.

Centrum léčivých rostlin se stěhuje ze Sušilových kolejí na svah Kraví hory směrem k Veveří. Pozemky vyjednala Lékařská fakulta, ale zahrada zůstává účelovým zařízením (řečeno dnešním jazykem) Farmaceutické fakulty.

Začátkem roku 1955 našli zaměstnanci značně poškozený pozemek a zničenou výsadbu. Vojenská rota dělala na místě sondy pro stavbu nových budov. Sečtené škody vystoupaly k tehdy neuvěřitelným padesáti tisícům korun.

Při jednání na Městském národním výboru vyšlo najevo, že Farmaceutická fakulta už několik let využívá pozemky neoprávněně, a tudíž nemá nárok na žádné odškodné. Ministerstvo školství část pozemku přepsalo na československý stát a ten pak na Ministerstvo národní obrany, a to již 20. listopadu 1952. Vedení Farmaceutické fakulty však o této zásadní změně nikdo neinformoval.

Ve stávající společenské situaci sice podala Farmaceutická fakulta formální stížnost, ale nemohla očekávat odškodnění. Naopak, ze strany vojenské správy bylo nařízeno vyklizení pozemku. Velice záhy se podařilo najít náhradní pozemek. Do jednání vstupuje další fakulta, tentokrát Veterinární, která přenechala část pozemku na jihovýchodním svahu Kraví hory výměnou za pozemky v Brně – Králově Poli.

Od 30. března 1955 sídlí zahrada na stávajícím místě v Masarykově čtvrti, Údolní 74.

Vedoucí Stanislav Dvořák budoval zahradu převážně formou dobrovolných brigád studentů a pracovníků fakulty. Sortiment léčivých rostlin byl dodán kromě jiného i ze Státního zemědělského ústavu, předtím Zemského výzkumného ústavu, který jsme zmiňovali v části „Začátky pěstování léčivých rostlin pro vědecké účely v Brně".

Souběžně se sbírkou léčivých rostlin se na zahradě budovalo i nezbytné zázemí. Krátce po založení zahrady v letech 1956–1957 byla na pozemku postavena „polní laboratoř“ se sušárnou rostlin a dalšími místnostmi pro pracovníky. Tato budova slouží dodnes.

V roce 1959 se situace opět mění. Zahrada se naštěstí již nemusí nikam stěhovat, ale dochází k přesunu Farmaceutické fakulty do Bratislavy. Stalo se to na základě vládního nařízení o jejím sloučení s Farmaceutickou fakultou Univerzity Komenského v Bratislavě s platností od 1. září 1960.

Zahrada se na krátké období stala detašovaným pracovištěm slovenské fakulty. Od roku 1961 přešla pod správu Lékařské fakulty. V této době zahrada spadala pod katedru hygieny a epidemiologie, kterou vedl prof. MUDr. RNDr. Karel Halačka. Problematika léčivých rostlin a experimentování byla profesoru Halačkovi blízká z předcházejícího pracoviště ve Státním zdravotnickém ústavu v Praze.

V následujících desetiletích zahrada nadále budovala své výjimečné postavení v udržování a rozšiřování sbírky léčivých, toxických, aromatických a kořeninových rostlin.

Stěžejním úkolem Centra léčivých rostlin bylo od svých začátků udržovat genofond léčivých rostlin a pěstovat rostlinný materiál pro výuku mediků i výzkumné práce vědců.

Pracovníci zahrady se úspěšně zabývali i šlechtěním léčivých rostlin. Výsledkem jejich práce byla nová odrůda proskurníku lékařského ´Chlum´. Tato odrůda vznikla při spolupráci Ing. Pavla Musila, v pořadí druhého vedoucího Centra léčivých rostlin se známým šlechtitelem Ing. Milošem Chládkem, CSc. Je vhodná pro produkci kvalitních kořenů, květů a listů při dvouletém pěstování.

Ve spolupráci s katedrou botaniky farmaceutické fakulty v Hradci Králové se pracovníci Centra léčivých rostlin podíleli na řešení mnoha státních úkolů. Jedním z nich byl „Výzkum pěstování medvědice léčivé“. Byla vyšlechtěna nová odrůda ´Arbuta´ s vysokým obsahem účinné látky arbutinu. Šlo o první (a dosud jedinou známou) vyšlechtěnou odrůdu medvědice lékařské v Evropě

Díky unikátnímu sortimentu Papaveraceae (makovitých) probíhá výzkum alkaloidů obsažených s těchto rostlinách již mnoho desetiletí. Pod vedením prof. MUDr. Jiřího Slavíka, DrSc. bylo objeveno 35 alkaloidů, které se dále zkoumají. Výzkumný tým pod vedením MUDr. Ivy Slaninové, PhD. objevil zajímavé vlastnosti alkaloidu makarpinu. V praxi je možné jej využít v diagnostice, např. leukémie nebo jiných nádorových onemocnění.

Centrum léčivých rostlin každoročně vydává Index Seminum, seznam taxonů, jejichž semena jsou z k dispozici k bezplatné výměně s botanickými zahradami, arborety a dalšími vědeckými institucemi. Výměna semen je možná jen pro vědecké a výzkumné účely. Cílem je zachování biologické rozmanitosti.

První Index Seminum byl v Centru léčivých rostlin vydán již v roce 1954. Po roční odmlce je od roku 1956 vydáván pravidelně.

Centrum léčivých rostlin posílalo ročně semena do desítek až stovek botanických zahrad. Rostliny z naší zahrady bychom mohli najít v Brazílii, Číně, Japonsku, Novém Zélandu, Spojených státech amerických nebo do botanické zahrady Oxfordské univerzity ve Velké Británii. V současnosti semena zasíláme v rámci zemí Evropské unie.

Centrum léčivých rostlin od svých začátků šířilo povědomí o léčivých rostlinách mezi veřejností. Již v roce založení Centra léčivých rostlin, přesněji od 22. do 29. listopadu 1952 uspořádal Ústav pro farmakognosii tehdejší Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity „Výstavu léčivých bylin“ v prostorách Staré radnice. Další výstavy se konaly v letech 1959 a 1962.

V zahradě a v prostorách Centra léčivých rostlin se konají výstavy od roku 1966 až dosud. Již desítky let se výstavy konají vždy v červnu, trvají tři týdny a jsou otevřeny v pracovní dny i o víkendech. Každoročně přilákají mnoho návštěvníků.

Centrum léčivých rostlin bylo v minulosti otevřeno pro veřejnost jenom v čase konání výstav. Od roku 2012 je zahrada Centra léčivých rostlin přístupná veřejnosti každý pracovní den. Otevírací doba je rozšířena během mnohých akcí, do kterých se Centrum léčivých rostlin v posledních letech každoročně zapojuje, např. Den botanických zahrad, Víkend otevřených zahrad a jiné.